BYLO NÁS PĚT

(Lenka Tretiagová)

 

Tanečně divadelní inscenace na motivy stejnojmenné knihy Karla Poláčka
Povinná školní četba Poláčkovy knihy Bylo nás pět je pro dnešní děti nudná už jenom proto, že je povinná a sto let stará. Oblečení, zvyky, čeština a hry kluků a holek v knižní předloze vypadají pro současné čtenáře starobyle a nudně.
Ale co se s takovými názory dětí stane, když si na motivy knihy Karla Poláčka začnou hrát?
Nejsou náhodou děti pořád stejné?

  • Scénář, režie, výprava Lenka Tretiagová
  • Hudba Ondřej Galuška
  • Hrají Adam Solar, Evelína Caisová, Martin Lerch, Jeroným Janč, Cyril Hodek, Filip Inhatola, Jaroslav Nesen, Rozálie Žižková, Tereza Solarová, Magdaléna Krejčí, Kateřina Bártů, Filipa Budinská, Emma Vorlová, Diana Lerchová, Johana Fiřtová, Ema Pušová, Ester Kubizňáková, Marie Kučerová, Ondřej Kolařík

Jsou radosti kluků a starosti holek i dnes taky takové?
„ A když oni jsou takoví - my budeme taky takoví!“
Pročež jsme rádi, že Karla Poláčka máme!


Děkujeme za hudební spolupráci Anně Tretiagové, za pohybovou spolupráci Davidovi Králíkovi, Renatě Bártové a Evě Staré, za ušití kostýmů Daniele Kociánové a Zuzaně Maškové, za dlouhodobou podporu ZUŠ Na Popelce v Praze 5, Studiu ALTA a rodičům dětí

Premiéra 20. 4. 2018 ve Studiu ALTA

RECENZE:

  • Taneční studio Light při ZUŠ Na Popelce, Praha 5 s vedoucí Lenkou Tretiagovou a její dvě
    skupiny. Pro první si vedoucí zvolila knihu Karla Poláčka Bylo nás pět a vybrala z ní především
    příběhy o vzniku party kluků a potom ty, kde se setkává svět kluků a děvčat. Představení je
    syntetické, děti zvládají nejen činohru, ale i pohyb, tanec a zpěv. Je vidět, že děti jsou parta,
    respektují se, navzájem se cítí a ctí. Je radost se dívat na chuť a elán, s nimiž nám prezentují s
    nadhledem a citem pro humor příběh pěti kluků. Při veškerém spádu a přetlaku energie z jeviště
    dovede Lenka Tretiagová vytvořit poetické a milé ztišené scény. Byl to zkrátka divácký zážitek. A
    ještě zajímavost. Inscenace vznikla i proto, aby usnadnila dětem zážitek z Poláčka, kterého dostaly
    ve škole za povinnou četbu a nevěděly si trochu rady s jeho jazykem.
    Soubor byl doporučen k přímému postupu na celostátní přehlídku dětského divadla Dětská scéna 2018.

Jaroslav Dejl, 8.6.2018

 

  • Představení Bylo nás pět bylo vskutku radostným zahájením přehlídky. Členové tanečního studia Light pod
    vedením Lenky Tretiagové jsou pro divadelní práci velmi dobře vybaveni. Z jejich projevu je zjevná nejen

    intenzivní, dlouhodobá a promyšlená práce pohybová. Všichni také výborně zpívají a až překvapivě – bez
    výjimky – dobře mluví. V případě tohoto představení je však mnohem podstatnější nasazení herců, jejich
    obrovská investice energie, schopnost se absolutně soustředit a být v každém okamžiku plně přítomni na
    jevišti. Každou pauzu si dokáží užít a naplnit ji obsahem. To vše bez náznaku cirkusového předvádění
    vlastních dovedností. Děti dobře rozumí jednotlivým situacím, pointám i podstatě celé inscenace. Ačkoli je
    slavná předloha postavena na slovním humoru, souboru se podařilo plně zachovat její poetiku i přes
    využití minima textu. Takové převedení literatury do bohatého divadelního jazyka je výjimečné. Například
    slavná věta „My hoši, co spolu chodíme...“, je zde vyjádřena opakovaným chozením v různých variacích,
    které ve své jednoduchosti skvěle vystihuje pevné a hrdé kamarádství. Také nepředstíraná vážnost až
    zarputilost, se kterou herci ztvárňují své postavy, je podstatnou součástí nenásilného humoru inscenace.
    Ačkoli je studio Light – již podle názvu - studiem tanečním, v této inscenaci se výrazně posunuje směrem k
    syntetickému divadlu. Pohybové „etudy“ jako je například boj s Habrováky, či stylizovaná práce s fackou,
    nejsou tanečními výstupy. Až na výjimky mají podobu dětské hry, jsou součástí dramatické situace a jako
    takové přispívají ke zmíněné poetice díla. Taktéž je třeba ocenit, že ve zdánlivě zcela chlapecké látce našla
    režisérka plnohodnotný prostor pro dívčí skupinu a podpořila tak téma kontaktu dívčího a chlapeckého světa,
    jejich vzájemných rozdílů i nevyhnutelné přitažlivosti. V poláčkovském duchu pojmenované „poselství“
    inscenace - Když oni byli takoví, my budeme také takoví – je vlastně přítomno v celém díle. Každý z herců
    se projevuje jako svébytná osobnost, všichni však s gustem a radostí vytvářejí jednu skvěle komunikující
    skupinu těch, co spolu chodí...
     

Anna Hrnečková, 10.6.2018

 

(Tyto i další recenze si můžete přečíst v denníku Dětské scény Svitavy 2018 - číslo 0 a 2 - zde.)